Západočeský symfonický orchestr zahraje k uctění památky obětí holocaustu

Na programu koncertu jsou díla dvou významných židovských skladatelů, Pavla Haase a Hanse Krásy, kteří svým uměním zanechali významnou stopu v historii hudby.

Program:

• Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír
  
• Pavel Haas: Studie pro smyčcový orchestr
  
• Hans Krása: Předehra pro malý orchestr
  
• Hans Krása: Symfonie pro alt a malý orchestr

hoboj ● Veronika Faglicová
klavír ● Zdeňka Košnarová, Kristina Kasíková
zpěv ● Veronika Hajnová
dirigent ● Martin Peschík

Pavel Haas (1899–1944) byl významný český skladatel židovského původu. Po příchodu německých vojsk se mu, na rozdíl od jeho bratra Huga Haase, který úspěšně emigroval s manželkou Bibi do USA, nepodařilo zemi opustit.

Jeho hudební odkaz zahrnuje pouze několik desítek skladeb, ve kterých se odráží prvky české a moravské lidové hudby. V roce 1941 byl deportován do Terezína. I v krutých podmínkách tohoto koncentračního tábora si udržoval vášeň pro hudbu. Společně s umělci jako K. Berman, K. Ančerl a dalšími zde aktivně pěstoval hudbu a vytvářel nová díla. Mezi jeho kompozice patří například sborová skladba "Al s´fod – Nenaříkej" na hebrejský text, "Studie pro smyčcový kvartet" a "Čtyři písně na slova čínské poezie" pro bas a klavír. V roce 1944 byl Pavel Haas jako číslo 731 převezen z terezínského ghetta do Osvětimi, kde 17. října zahynul v plynové komoře.

Hans Krása (1899 – 1944) pocházel z české rodiny, kde jeho matka měla německo-židovské kořeny. Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se Hans Krása stal členem společenství židovských umělců při pražském sirotčinci na Hagiboru. Zde založil pěvecký soubor, s nímž nastudoval dětské opery Paula Hindemitha a Jaroslava Křičky, a v červenci 1941 i svou vlastní operu Brundibár.

Dne 10. srpna 1942 byl Hans Krása deportován do tábora v Terezíně, kde dostal vězeňské číslo 21 855. Během svého pobytu v táboře se významně angažoval v organizaci kulturního života a komponoval další skladby. Jeho dětská opera Brundibár se stala nejúspěšnějším představením v terezínském táboře.

V Terezíně byl několik měsíců ženatý s Eliškou Kleinovou, aby ji – jako samotnou ženu – ochránil před deportací do vyhlazovacího tábora.

V roce 1944 nastoupil Hans Krása v Terezíně do železničního transportu s cílem KT Osvětim. I přesto, že mu bylo teprve necelých 45 let, byl vzhledem k věku označen za „staršího“ muže a téměř okamžitě po příjezdu byl odeslán na smrt do plynové komory.