Oficiální turistický portál města Mariánské Lázně
Právě prohlížíte

1818 Mariánské Lázně prohlášeny „veřejným lázeňským místem“

13.11.2023 | Historie

Připomeňte si 205 let od chvíle, kdy byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejnými lázněmi a vyrazte s námi na prohlídku města, která se koná v sobotu 18.11. od 13.30.

O významný zlom ve vývoji města se zasloužil kníže Antonín Isidor Lobkovic, který do Mariánských Lázní přijel roku 1817 na léčení a hned propadl jejich kouzlu. Vzbudil pak zájem o nové lázně u tehdejšího nejvyššího purkrabího Čech, hraběte Kolowrata. Opat Karel Reitenberger poté neváhal a již v roce 1818 zažádal o vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými lázněmi. Hrabě Kolowrat jmenoval čtyřčlennou komisi, která posoudila stav a možnosti lázní za účelem této myšlenky. Po zpracování návrhu k výstavbě byl 20. listopadu 1818 doručen do tepelského kláštera dekret (datovaný 6. listopadu 1818), kterým se Mariánské Lázně vyhlašují otevřenými lázněmi. 

Lázně se tak mohly otevřít pro domácí i cizince, pro bohatou šlechtu i chudé nemocné. Otevřít lázně pro domácí i cizince, pro bohatou šlechtu i chudé nemocné - to bylo dost odvážné. Ale byly tu příklady sousedů - Karlových Varů, Františkových Lázní i Teplic. A nové lázničky v důsledku svého bohatství léčivých přírodních prostředků - minerálních vod, rašeliny a vývěrů plynů - se cítily na to že se tradičním lázním mohou konkurenčně vyrovnat.

Komise k posouzení návrhu nových lázní

Opat Karel Reitenberger to odhadoval nejlépe a proto neváhal a ještě v roce 1818 poslal žádost o vyhlášení Mariánských Lázní veřejnými lázněmi k Nejvyššímu purkrabímu Čech. Odpověď byla příznivá. Hrabě Kolowrat jmenoval čtyřčlennou komisi k posouzení myšlenky nových lázní. Komise měla na místě posoudit skutečný stav, možnosti i topografické umístění mladých lázní stejně jako stav minerálních pramenů. Předsedou komise se stal guberniální rada svobodný pán Münch-Bellinghausen (později presidiální vyslanec u německého spolkového sněmu ve Frankfurtu), členy komise byli plzeňský krajský hejtman Karel Breinl von Wallerstein, tepelský opat Karel Reitenberger a klášterní lékař Med.Dr. Johann Josef Nehr, který již tehdy postonával. Komise řešila otázky veřejné a soukromé výstavby, lokální, policejní, sanitační záležitosti atd. Zpracovala a předložila řadu návrhů k výstavbě lázní. Jednací spis a návrhy komise, kterými dala pro vývoj Mariánských Lázní pevný a trvalý základ, byly odeslány na nejvyšší zemská místa.

Příznivý dekret hraběte Kolowrata-Libštejnského

Nato byl doručen 20.listopadu 1818 do tepelského kláštera dekret hraběte Kolovrata-Libštejnského , jímž se vyhlašují Mariánské Lázně otevřenými (veřejnými) lázněmi. Byl datovaný 6. listopadu 1818. V dekretu je do nejmenších podrobností rozebíráno i nařizováno vše, co je nutné pro rozvoj nových lázní.

Další aktuality

Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit