Setkání císaře a krále ve slavnostně vyzdobeném městě

Císař František Josef I. Mariánské Lázně navštívil poprvé 3. září 1847 ještě jako arcivévoda, po druhé v srpnu 1904 jako císař. Druhá návštěva se uskutečnila na popud Vídeňského dvora. Nelíbilo se, že anglický král Edward VII. jezdí do Mariánských Lázní, a přitom nevykonal žádnou oficiální návštěvu u panovníka ve Vídni. Bylo proto diplomatickou cestou ujednáno, že král navštíví císaře v jeho letním sídle v Bad Ischl a císař oplatí návštěvu králi v Mariánských Lázních.

Císařova návštěva byla před 120 lety určena na 16. srpna 1904.

Ve městě nastalo velké vzrušení a byly připravovány uvítací oslavy. Město chystalo panovníkovi hold, městská rada s komisí, vytvořená speciálně pro tyto oslavy, vypracovaly detailní program slavnostního přijetí a oslav.  Předložily císařskému ceremoniáři Nepálkovi, aby posoudil situaci a rozhodl o tom, kde bude císař bydlet. Nepálka zvolil pro císaře vilu LUGINSLAND (dnes LIL), kterou daroval městu zdejší milionář Max Halbmayr pro návštěvy korunovaných hlav. Dne 9. srpna 1904 přijel král Edward VII. na léčení a o týden později očekával císaře. Mezitím město činilo vše, aby mohl být císař přijat se všemi poctami. Vídeňský architekt Arnold HEYMANN byl pověřen provedením úprav města u příležitosti setkání. Ačkoliv šlo o časově omezené dílo, stalo se nejzdařilejší slavnostní úpravou města v jeho historii. (Mariánskolázeňští byli proto oprávněně zklamáni, když jejich císař neocenil adekvátně tuto nádheru, v níž vedle girlandových pásů s vlajkoslávou a květinovým mořem dominoval vysoký modrý Císařský pavilón před dnešním Cristalem.) Vlak s císařem přijel 16. srpna 1904 ve 14:30 hodin. Král v rakouské maršálské uniformě pozdravil na nádraží císaře, oblečeného naopak do uniformy anglického maršála, nato byly vzájemně představeny družiny obou panovníků a přijímací výbor. Císař a král nastoupili do společného kočáru a vydali s k hotelu WEIMAR.  Po uvítání se císař odebral do vily LUGINSLAND, kde ho za deset minut poté navštívil král Edward. Slavnostně oděné město působilo impozantně. Od nádraží až k hotelu WEIMAR stálo špalír 111 spolků veteránů a střelců z celých západních Čech, všechny městské spolky mariánskolázeňské, hasičstvo ze širokého okolí a žactvo Mariánských Lázní. Za nimi pak obyvatelstvo Mariánských Lázní a lázeňští hosté. Odpoledne v 16 hodin se konalo v kursálu (dnes CASINO) slavnostní přijetí vyslanců, diplomatů, západočeské šlechty, duchovenstva, zástupců města, okresů, obcí, lékařů, učitelstva, zástupců Červeného, Bílého a Zeleného Kříže, veterány, staré válečníky, střelce, hasiče a představitele různých spolků. Na úvod pronesl císař krátkou řeč a informoval se o poměrech v Mariánských Lázních a okolí. Kolem 18 hodiny podnikli panovníci okružní jízdu od hotelu WEIMAR ke Křížovému prameni, k Lesnímu prameni, na náměstí Františka Josefa I. k Novým lázním, a pak vzhůru lesem k hotelu KRAKONOŠ. Poté se vrátili do hotelu WEIMAR na slavnostní hostinu. Po třetím chodu připil král na zdraví císaři, při tom zazněla hymna. Císař odpověděl přípitkem na zdraví anglickému králi a zazněla anglická hymna.