V letošním roce se TIC Mariánské Lázně připojilo speciální komentovanou prohlídkou s názvem „PO STOPÁCH SPISOVATELŮ ANEB MÚZA FRANZE KAFKY“ k 100. výročí úmrtí spisovatele. Vydejte se po stopách, kde čerpal inspiraci pro svá díla díky přírodě, klidu a nezaměnitelné energii. Pojďte se podívat na místa, kde žil, tvořil a odpočíval a načerpejte energii jako on s průvodkyní, paní Ing. arch. Ludmilou Míkovou. V sobotu 8. června od 15:30 hodin.
Je tomu přesně 100 let, co 3. června 1924 v rakouském sanatoriu naposledy vydechl Franz Kafka, pražský německy píšící spisovatel židovského původu. O měsíc později by oslavil teprve 41. narozeniny. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století. Napsal tři romány: Amerika, Proces, Zámek, rovněž řadu povídek a novel, například Proměna. Je až neuvěřitelné, jak spisovatele Franze Kafku inspirovalo místní prostředí a genium loci k tvorbě jeho díla. Slavný spisovatel, který se nedožil své popularity, pobýval v Mariánských Lázních v hotelu Balmoral - Osborne uprostřed první světové války v červenci 1916 celé tři týdny.
Sraz je v Turistickém informačním centru, Hlavní 47/28, (Dům Chopin), tel. 777 338 865. Počet účastníků je omezen, doporučujeme rezervaci.
Kafka a jeho pobyt v Mariánských Lázních
Zatímco svět před desítkami let zachvátila vlna Kafkovy posmrtné popularity, v Praze kolem Franze Kafky vládlo plných dvacet let mlčení. To se týkalo i pobytu Franze Kafky v Mariánských Lázních. Slavný spisovatel, který se nedožil své popularity, pobýval v Mariánských Lázních v hotelu Balmoral-Osborne uprostřed první světové války v červenci 1916 celé tři týdny. V minulosti se vědělo o Kafkově červencovém mariánskolázeňském pobytu v roce 1916 pramálo. Pouze to, že tu byl se svou snoubenkou Felice Bauerovou z Berlína. Ve městě zůstal i po jejím odjezdu a procházel se po místech, kde se společně procházeli, jedl v lokálech, kde společně jedli, seděl na „jejím“ balkóně, u „jejího“ stolu a svítil si „její“ lampou. Neznámá epizoda Kafkova života se otevřela až po zpřístupnění pozůstalosti zemřelé Felice Bauerové – objevily se dopisy, dárky, věnování, fotografie. Její korespondenci s Franzem Kafkou vydal Elias Canetti v Lipsku pod názvem „Der andere Prozess" (1983) a tak se vyjevily i podrobnosti z Mariánských Lázní. Pět let vedl Kafka marný boj o Felici Bauerovou. Jeho vztah k této ženě se vyvíjel od roku 1912. V letech 1912-1917 jí napsal údajně 600 dopisů a pohlednic, které reprodukují gradace a útlumy v jejich vztahu. Byla to "láska v dopisech". Dvakrát byli zasnoubeni. Poprvé 1. června 1914 (v červenci však zasnoubení zrušili) a podruhé v červenci 1917 (definitivně se rozešli v prosinci 1917 po vypuknutí Kafkovy tuberkulózy). Felice Bauerová (1887-1960) byla nejdéle trvající a nejkomplikovanější láska Franze Kafky a jeho první snoubenka. V dubnu 1916 se mezi nimi vynořilo poprvé magické slovo „Mariánské Lázně“. Objevilo se na jednom poštovním lístku a od té chvíle se opakuje pravidelně. Franz uvažuje, že by rád strávil dovolenou v klidu a pohodě, a sice asi tři týdny. A v Mariánských Lázních. Korespondence najednou oživne. Co bylo příčinou změny u Kafky? Uprostřed května 1916 odjel Franz Kafka do Mariánských Lázní na služební cestu a odtamtud napsal Felicii – a to hned dvakrát. Dopis a potom tento poštovní lístek.
„Milá Felice,
dopis byl psán těsně po příjezdu během toho nejdivočejšího deště, tento lístek píši krátce před odjezdem. Karlovy Vary jsou příjemné ale Mariánské Lázně jsou nepopsatelně krásné. Já jsem se měl již mnohem dříve držet svého instinktu, který mi říká, že nejtlustší jsou také nejchytřejší. Neboť odtučňovat může člověk všude i bez uctívání pramenů, ale v takových lesích je možné potloukat se jen tady."
Třiatřicetiletý Kafka se v Mariánských Lázních rozhodoval o své budoucnosti. Bude to Felice? Ale zbývalo už tak málo – necelých osm let života. Roku 1917 přišlo chrlení krve a diagnóza neklamné a kruté tuberkulózy. Léčení mohlo jen pooddálit tragédii. Před 100 lety, dne 3. června 1924, v sanatoriu Kierlingu Franz Kafka umírá. Pohřeb se konal 11. června v Praze a pochován byl na židovském hřbitově ve Strašnicích.