Dům Chopin rozezní písně valašských pastýřů

Pastýřská píšťala, fujarka, koncovka, dvojačka, kobza, gajdy, grumle, malý cimbál, hrkavica, salašovka, okarína, slavík... Zapomenuté hudební nástroje ožívají v rukou známého beskydského barda Mariana Friedla. Přijďte si poslechnout jejich zvuk i povídání o nich. A co si na ně třeba i zahrát!?

Marian se narodil v roce 1979 a žije ve svém rodném beskydském regionu, odkud se vydává koncertovat po celém světě. Hudba v mnoha podobách jej provází od dětství. Tradiční hudbu rodného regionu hrál v cimbálové muzice, na zábavách hrával hudbu mládí svého dědy s venkovskými muzikanty, se svými vrstevníky zas populární písně doby jeho rodičů a vlastní generace. Na konzervatoři studoval hudbu klasickou i jazzovou, na univerzitě se zaměřil na etnomuzikologii.

Věnuje se oživování hry na zapomenuté nástroje Beskyd, hudební produkci, hudební tvorbě, popularizaci lidové hudby a improvizace. Koncertuje na kontrabas, klarinet, lidové flétny, dudy, kobzu, malý cimbál a další nástroje v žánrech od klasické hudby, přes folklor, world music po jazz.

Jeho celoživotní vášní jsou flétnové nástroje valašských pastýřů, v nichž našel zapomenutý zvuk beskydských vrchů. Své zkušenosti v této oblasti sbíral od patnácti let návštěvou výrobců a hráčů na česko-slovensko-polském pomezí, průzkumem muzejních i soukromých sbírek, poslechem nahrávek, studiem literatury, vlastní tvorbou nástrojů i hudby.

V roce 2017 obdržel hudební cenu Anděl za album Beránci a vlci, v roce 2015 natočil album Mateřština s Jiřím Slavíkem, který za získal cenu Anděl v roce 2016. Za album Divé husy byl nominován na Anděla v roce 2018 společně s Triem Jitky Šuranské, v letech 2020 a 2021 získal nominace na cenu M-S kraje Jantar za alba Beskydská Odysea a 11 PODOB LÁSKY. V roce 2011 vystoupil na konferenci TEDxTalks se svým příspěvkem Rekreace skutečnosti, zaměřeným na popularizaci improvizace.