Mezi slavné hosty Mariánských Lázní patřil profesor plzeňského gymnázia premonstrát Josef Stanislav ZAUPER. Jeho zdejší návštěvy 1821-1823 souvisely s jeho obdivným vztahem k básníku Johannu Wolfgangu Goethemu, který byl o 35 let starší. ZAUPER bydlíval pravděpodobně v klášterním domě "Zlatá koule", který odkoupil od vdovy Nehrové.
Josef Zauper se narodil 18. března 1784 v Duchcově, jako jediný syn malíře Josefa Zaupera. Velký vliv na formování mladého Josefa měl jeho strýc Josef PREISSLER, zpovědník a rádce saské princezny Marie Augusty. Jeho prostřednictvím poznal mladý Zauper mnohé osobnosti vědeckého a uměleckého světa v Drážďanech a začal sám literárně tvořit. Psal různé oslavné básně latinské i německé, a to po celý život. Vlivem strýce se rozhodl pro dráhu kněžskou a toužil vstoupit do premonstrátského kláštera v Teplé, který byl proslulý vysokou vzdělanostní úrovní. Zauper vystudoval bohoslovectví a nadto udělal zkoušky z matematiky a fyziky. Byl přijat do premonstrátského řádu s řádovým jménem STANISLAV a stal se profesorem na tepelském gymnáziu v Plzni. Nastoupil roku 1809 a pracoval v něm až do své smrti do roku 1850. Učil řečtinu, matematiku a fyziku. Roku 1832 se stal prefektem gymnázia a po roce 1848 po zrušení prefektského titulu ředitelem gymnázia. V těchto funkcích musel přestat učit a cele se věnoval řízení gymnázia. Roku 1835 byl vyznamenán Velkou zlatou medaili se stuhou, roku 1839 titulem arcibiskupského notáře a roku 1849 titulem c.k. školního rady. ZAUPER měl široký kulturní rozhled, byl velmi pilný a podobně jako Goethe se zabýval také mineralogií a optikou. Zprvu ho Goethovo dílo nepřitahovalo, ale po vydání Goethových spisů 1816-1822 začal obdivoval básníka tak horlivě, že se stal terčem útoků protigoethovských kritiků. Zauperova kniha "POETIKA" probírá celé dílo jediného člověka – J.W.Goetha. Rozvedl obrovský Goethův význam pro německou literaturu a rozebral jeho zásluhy právě v době, kdy vrcholila protigoethovská kritika německých literátů. Především ocenil Goethovy antické náměty. Zauper se osmělil a 18. března 1821 poslal knihu Goethovi s prosbou o laskavé přijetí své studie. Goethova reakce předčila všechny Zauperovy naděje. Goethe se vyjádřil velice příznivě a odpověděl, že se těší, že se setká s Zauperem osobně, až přijede do "milých Čech". Tak začala dlouholetá korespondence mezi oběma – až do smrti Goetha. V letech 1821-1832 tvořila vzájemná korespondence GOETHA s Zauperem více než 40 dopisů.
Poprvé se setkali 6. srpna 1821 v Mariánských Lázních za přítomnosti prefekta gymnázia Steinhausera a lázeňského inspektora Gradla. Schůzka trvala prakticky celý den, hovořilo se o škole, o organizaci výuky, o české literatuře, o antice a samozřejmě o poezii. Probíraly se etické, estetické i politické otázky. Zauper nadšen, po návratu do Plzně píše Goethovi oslavný dopis s básní k jeho narozeninám. Zauperovy studie jsou pak již věnovány přímo Goethovi a ukazují jasněji Zauperovy kritické názory na romantismus. Goethe mu odepsal, že jeho spis je pro něho lichotivým zrcadlem.
Podruhé se setkává Goethe s Zauperem 30.června 1822 opět v Mariánských Lázních a zase společně se Steinhauserem. Dohodli se, že budou Goethovi do Výmaru zasílat zprávy o kulturním životě v Čechách. To zajišťoval svědomitě Zauper. Na radu Goethovu, aby psali česky, povzbuzuje vlastenec Zauper své přátele, aby formulovali své články česky, s omluvou, že sám není dostatečně znalý češtiny, ač také psal do novin česky. Zauper se pouští do překladu Homérových eposů do němčiny, což Goethe vítá.
19. a 20. července 1823 se sešli oba potřetí v Mariánských Lázních a kromě literatury byla předmětem hovorů - meteorologie, mineralogie, optika. Byly to dva dny strávené v srdečné atmosféře. Viděli se však naposledy.