Sirňák
Bílé povlaky pěny zdobí několik menších vodních ploch travou zarostlé mýtiny na pravém břehu říčky Teplé. V těchto místech se z útrob Země dostávají na povrch jedny z posledních připomínek kdysi mocné vulkanické činnosti, sirnato – uhličité výrony, které vytvářejí charakteristické bahenní krátery. Mnohé vývěry a četnou mineralizaci lze pozorovat též přímo v korytu říčky Teplé.
Základní údaje | |
Kategorie | Přírodní památka |
Nadmořská výška: | 698 m n.m. |
Výměra zvláště chráněného území | 2.86 ha |
Délka hranice | 1300 metrů |
Geologie
Na celé ploše chráněného území nalezneme hlinité až písčitohlinité svahoviny s úlomky, ojediněle i s většími balvany, pocházejícími z Podhorního vrchu. Podle geologické mapy se zde v podloží nalézají amfibolity. Ve střední části území se tu setkáváme se skupinou mofet – suchých výronů sirnato – uhličitých plynů, seskupených v pásu cca 100 – 120 metrů dlouhém a 4 – 10 metrů širokém. Větší část výronů plynů je soustředěna ve třech mělkých depresích zaplněných čirou vodou, jejíž hladina zřetelně kolísá, jak ukazují vysrážené bílé povlaky solí - minerálií. Celé mofetové pole představuje velmi rozsáhlou sníženinu s částečně zrašelinělou půdou.
Květena
Drobné rašeliniště vytvořené kolem mofet okrašluje kromě rašeliníků suchopýr pochvatý (Eriphorum vaginatum) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). V olšinách v nivě Teplé se hojně vyskytuje žlutokvětý oměj vlčí (Aconitum vulparia).
Zvířena
Na poměrně malém území můžete spatřit běžně se vyskytující lesní druhy živočichů. Ze zajímavějších druhů zde byl zastižen krkavec velký, v říčce Teplé se vyskytuje mník jednovousý.
Lesnictví
Část území s nejlépe vyvinutými mofetami pokrývá rozpadající se smrková monokultura, zbytek porůstá olšový luh (Stellario-Alnetum). V současnosti je prioritním cílem obnovení lesního porostu.