Významná místa

Pístovskou louku tvoří malá luční enkláva na okraji lesa v mírně zaříznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému umístěním mezi lesní porosty zde zůstal zachován biotop s mozaikou stanovišť podmáčených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstavačovitých např. vemeníček zelenavý, vstavač kukačka, prstnatec májový a bradáček vejčitý.

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875, předtím bývali zesnulí izraelité pochováni na židovských hřbitovech v okolí (Drmoul, Tachov, Kynžvart).

Oblíbené místo tepelského opata Alfréda Clementso. Vyhlídka bývala vybavena prostou lavičkou na níž církevní hodnostář rád sedával. Za působení opata Clementso na opatském stolci došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní (1888–1900). Dal postavit například litinovou kolonádu a společenský dům Casino.

Strážní hrad Hauenštejn pochází z druhé poloviny 13. století. Byl velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Staré šlechtické sídlo, které se nachází v nevšedním romantickém prostředí, nabízí návštěvníkům prohlídku celého areálu (tištěný průvodce) včetně gotických sklepení, rytířského sálu s původním vyřezávaným dřevěným stropem, hradní věže, zámecké kaple i rozlehlého horského zámeckého parku.

Jedno z nejzápadnějších českých měst je rozloženo na březích řeky Ohře. Historické Chebsko bývalo nejprve součástí Svaté říše římské, v letech 1266–1275 ho opanoval český král Přemysl Otakar II., ale teprve od roku 1322 náleželo trvale k Českému království. Již na počátku 13. století měl Cheb vlastní městskou samosprávu, čímž se zařadil mezi nejstarší města na našem území.

Kostel byl postaven v roce 1790 na místě dřívější obecní kapličky. První mše se konala o Štědrém večeru roku 1790. Interiér pozdně barokního kostela je jednoduchý.

Hrad Bečov nad Teplou byl založen ve 13. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v první polovině 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna.

Jedná se o dominantní kříž nad hotelem Nové lázně. Je to autentické místo, z kterého vnímaly pohled do lázeňského údolí takové osobnosti, jako J. W. Goethe, K. K. Reitenberger a V. Skalník. Právě odtud je město na dobových rytinách nejčastěji zachycováno.

Přírodní památka Moučné pytle se nachází na Jelením vrchu (644 m n/m), při zeleně značené cestě z Karlových Varů do Horního Slavkova, asi 1 km od hájovny Bor. Jde o typický tzv. mrazový srub vzniklý blokovou odlučností při zvětrávání žulového vrcholového skalního výchozu. Útvar je velmi typicky vyvinut, takže v podobném rozsahu a tvaru není na území CHKO další obdobný útvar. V porostu převažuje smrk s příměsí borovice a modřínu, v mladších porostech jsou vtroušeny i bříza, jedle, klen, dub a buk. Staré smrky prorůstají i mezi vlastní skalní útvary.

Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii na levém svahu údolí Ohře, asi 2 km jz. od Doubí u Karlových Varů.

Naučná stezka zavede návštěvníky ke čtyřem kyselkám: Jezevčí, Kančí, Liščí I. a Liščí II.. Kynžvartské kyselky, jak název napovídá, se nachází asi jeden kilometr od Lázní Kynžvart. Pokud se vydáte z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy, asi po kilometru minete na levé straně silnice informační tabuli, u které stezka začíná. Trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry, cesty k pramenům jsou zpevněny dřevěnými chodníčky.

Hřiště s trampolínou a lanovými herními prvky, které se nachází v parku u Hotelové školy.