Baden bei Wien
Ve městě známém jako Aquae se léčba rozvíjela od římských dob jako kombinace medicíny a zábavy. V roce 1792 vstoupilo město do zlatého věku za panování císaře Františka I., ten udělal z Badenu mezinárodně proslulé lázně prvního desetiletí 20. století. O prosperitě této doby svědčí lázeňské zahrady, centrum města s císařským sídlem a radnicí, palác Biedermeier a grand hotel Sauerhof. Městskou krajinu navrhli architekti Louis Montoyer, Charles Moreau a Joseph Kornhäusel.
Arkadská krajina přitahuje návštěvníky dodnes. Ludwig van Beethoven strávil v Badenu mnoho let a složil zde řadu svých děl, včetně Symfonie č. 9, zatímco v paláci Attems (dnešní Café Central) ministr zahraničí, kníže Clemens Lothar Wenzel von Metternich, naplánoval spolu s císařem Františkem I. Vídeňský kongres.
Císař František I. a jeho bratři založili v lázeňském městě svá letní sídla a až do konce rakousko-uherské monarchie zůstali Habsburkové v Baden důležitým elementem. Napojením na železnici se následně zkrátil čas cesty z Vídně na méně než hodinu a každé léto sem jezdila aristokracie, vysoce postavené úřednictvo a vojáci na dovolenou. Od roku 1885 tvořily vily těchto hostů spolu s charakteristickými lázeňskými domy, hotely a divadlem, mimořádný urbanistický soubor. Předválečný rozkvět pokračoval až do velké hospodářské krize v roce 1929. Termální lázně, pavilony s léčivými prameny, park navržený zahradním architektem Josefem Krupkou s nádhernou budovou Beethoventempel dělají z lázeňského města Baden bei Wien jeden z učebnicových příkladů nominace na The Great Spas of Europe.