*6. ledna 1882 – † 30. prosince 1952
Vlastním jménem Kamil Zeman, byl český spisovatel - prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy. Jeho dílo je ovlivněno sociální tématikou a revoltou proti měšťácké společnosti. Díky postavám, které se dostávají do vypjatých situací a na nichž zkoumá jejich psychiku, se řadí také k psychologické literatuře. Výrazným zlomem v jeho tvorbě byla návštěva Podkarpatské Rusi (Koločava), jejíž problematice se věnoval celá 30. léta - toto období bývá považováno za vrchol jeho literární tvorby (Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí).
Za nacistické okupace se po vyšetřování gestapem uchýlil i se svou rodinou do malé vesničky Stříbřec na Třeboňsku. V roce 1947 byl jmenován národním umělcem. Od roku 1945 až do roku 1949, kdy odešel do důchodu, zastával Olbracht vedoucí funkce na ministerstvu informací v rozhlasovém a později v tiskovém odboru. V Mariánských Lázních pobýval zejména v 50tých letech 20.století (1947 - Kavkaz, 1948 - Sevastopol, 1949 - Tepelský dům,1950-1952 – Hvězda).
Při svých návštěvách si oblíbil si hájenku Královský kámen, na procházkách ve zdejších lesích trávil volné chvíle. Byl veselé povahy, mezi hosty se choval skromně a přirozeně.
„Proč jsem vám pověděl ten příběh? Proto, abyste věděli: Všichni něco hledáme. A dříve či později to všichni nalezneme. Ne však v cizím dalekém světě. Doma. Ve svém srdci. A ve své duši.“